Přelety družic Záblesky družic

 

Pozorování oblohy – listopad, prosinec 2017

Sluneční soustava

Měsíc   Na jeho povrchu si můžeme
při větším přiblížení prohlížet tmavá moře
či oblasti poseté krátery. Velmi působivý
je pohled v době kolem první čtvrti (D), kdy
(na rozhraní světla a stínu) vyniká plastičnost
povrchu. Nejvhodnější období.
 
Planety   Bohužel v tomto období se
na večerní obloze nenachází žádná jasná
planeta. Případně se můžeme pokusit najít
Uran jako podivnou namodralou hvězdu.


   

 

Pozorování vesmíru

Alkor & Mizar   Vyzkoušejte si ostrost
vlastního zraku a pokuste se vyhledat
známou vizuální dvojhvězdu ve Velkém vozu.
Pohled dalekohledem vzápětí ukáže, že se
jedná dokonce o vícenásobnou soustavu hvězd.
 
Velká mlhovina v Andromedě  
Jinak označovaná jako galaxie M31 je
nejvzdálenější objekt viditelný prostým okem.
Její světlo k nám letí přes dva miliony let.
Svým vzhledem připomíná spíše jasnější
mlhovinku – v MB lze pozorovat
pouze jádro této galaxie!

   
    Planetární mlhoviny   Nový dalekohled
dovoluje pozorovat tzv. planetární mlhoviny,
jedno z konečných vývojových stádií hvězd
podobných našemu Slunci. Účastněte se
tohoto testovacího pozorování s dalšími
návštěvníky, zda rovněž spatříte slabou,
avšak úchvatnou Prstencovou mlhovinu v Lyře.

    Kulové hvězdokupy   Při srovnání
se samostatnými hvězdami je každá kulová
hvězdokupa velmi hustým obláčkem hvězd,
který do přesně kulového tvaru zformovala
gravitace. Díváme se totiž na nejstarší
objekty v naší Galaxii.

    Barevné dvojhvězdy   Věřte, že vesmír
„nevysílá“ jen černobíle. Spatříte blízké
složky se vzájemně různým odstínem barvy.

Vícenásobné hvězdy   Osamocených
hvězd jako naše Slunce není ve vesmíru mnoho;
většinou se vyskytují v páru i početnější
skupině a vzájemně se obíhají v menších
či větších vzdálenostech.

   
    Hvězdokupy   A nesmí chybět úsměvný
pohled na různě bohaté otevřené hvězdokupy
všemožných tvarů, které při pohledu očima
vypadají jako obláček.

K pozorování každého objektu je podán odborný výklad,
podobně i k orientaci na obloze, sledování případných úkazů
a rovněž k přístrojovému vybavení kupole.

 

Pozorování přeletů satelitů nad Mladou Boleslaví

Abychom mohli sledovat přelet satelitů z Mladé Boleslavi, k tomu je třeba zejména dostatečně tmavá obloha, dále okolnost, aby satelit nebyl v zemském stínu (to zpravidla určuje začátek i konec pozorování přeletu) a nakonec také trochu zkušenosti. Jasnost satelitů je srovnatelná s jasností viditelných hvězd, přelety téměř přes celou oblohu trvají orientačně v řádu minut (např. 3 minuty) a je užitečné si předem zjistit hlavní okamžiky daného přeletu a nejlépe pozici prvního objevu tělesa na obloze: výška nad obzorem 0° (obzor) – 90° (nadhlavník) a azimut 0° →360°, tj. sever(N) → východ(E) → jih(S) → západ(W) → i jemnější růžice, např. WNW→NW→NNW→ a zpět N.

Desetidenní předpovědi pro nastavené místo pozorování počítá např. server www.heavens-above.com, pro Mladou Boleslav konkrétně přelety:
ISS ENVISAT GENESIS–1 Tiangong–1

Popisky ve vygenerované tabulce mají následující význam:
Date Datum přeletu v rozsahu 10 následujících dní od dnešního datumu.
Mag Zdánlivá jasnost letícího objektu (0mag odpovídá nejjasnějším hvězdám, 6mag je hranice viditelnosti
prostým okem, při městském světelném znečištění je spíše nižší; nižší číslo tedy znamená vyšší jasnost!).
Start, Max. altitude, End Významné okamžiky přeletu, tj. začátek, největší výška a konec pozorovatelné fáze přeletu.
Time, Alt., Az. Atributy významných okamžiků přeletu, tj. čas (aktuálně platný zimní, nebo letní středoevropský),
výška nad obzorem a azimut (viz výše).
Oznámení No visible passes ... znamená, že během 10 dní ode dnešního nebude přelet daného satelitu z Mladé Boleslavi pozorovatelný.

V případě přeletu téhož satelitu v jedné noci si nezapomeňme uvědomit, že dráha přeletu je posunutá vůči předchozí v důsledku rotace planety Země (za dobu jednoho oběhu satelitu).

 

Pozorování záblesků satelitů nad Mladou Boleslaví

Kromě přeletů satelitů můžeme na obloze příležitostně sledovat tzv. záblesky družic zvaných Iridium (s číslem), které nastávají při vhodném natočení solárních panelů či antén družic a dosahují výrazně větších jasností než přelétávající satelity (odpovídající magnitudy jsou dokonce záporná čísla). Určitou nevýhodou je poměrně krátká doba takto jasného záblesku, při kterém tedy v řádu sekund až minut můžeme sledovat postupné slábnutí a zdánlivý pohyb družice (při jejím oběhu kolem Země).

Tentokráte jen sedmidenní předpovědi záblesků družic Iridium nám opět poskytne pro nastavené místo pozorování server www.heavens-above.com. Výpočet pro Mladou Boleslav okamžitě naleznete zde:
záblesky družic Iridium  –  7-denní předpověď

Popisky ve vygenerované tabulce mají tentýž význam jako výše uvedené, navíc se tu však objevuje:
Local time Okamžik nejjasnější fáze záblesku; slouží zároveň jako odkaz na detaily úkazu.
Intensity (Mag.) Zdánlivá max. jasnost letícího objektu ze zadaného stanoviště; většinou jako záporné číslo (pro srovnání 0mag
odpovídá nejjasnějším hvězdám, −4,3mag je maximální jasnost planety Venuše (nebo též více vzdálených
pouličních lamp); −13mag odpovídá jasnosti úplňku Měsíce; viz též výše).
Distance to flare centre Společně s mapkou (viz detaily záblesku) udává, jak daleko a jakým směrem (zprav. vůči severu) je od Vašeho
stanoviště místo nejsilnější záblesku včetně odhadu maximální možné magnitudy (tj. Intensity at flare center).
Oznámení No visible ... znamená, že během 7 nejbližších dní ode dnešního nebude z Mladé Boleslavi pozorovatelný žádný záblesk.

Poslední aktualizace: 1. listopadu 2017.
[CNW:Counter]