Anotace přednášek

11. 1. Zajímavé úkazy v novém roce
  (První přednáška nového roku tradičně informuje o dění na obloze a úkazech, na které se v roce 2013 můžeme těšit.)

18. 1. (D) Od gravitační teorie po kosmický biliár
  (Po narození I. Newtona před 370 lety lidstvo dokáže provádět s kosmickými sondami daleko od Země takřka zázraky – např. pro urychlení sond se využívá gravitační prak.)

25. 1. (D) Klasická a nová okna do vesmíru
  (V první tématické přednášce roku 2013 o pozorování a proměřování vesmíru vysvětlíme, co vše je v jednotlivých oborech světelného spektra vidět, a zejména se zaměříme na nová okna do vesmíru – astročásticové a gravitační, která jsme otevřeli před stoletím.)

8. 2. Krásy zimní oblohy
  (Za jasné bezměsíčné noci obzvláště vyniknou slabší objekty na překrásné zimní obloze, jako např. jsou nejrůznější hvězdokupy či Velká mlhovina v Orionu, kde se nám před očima rodí nové hvězdy. Pohled dalekohledem i počítačová simulace nám umožní tyto světy navštívit.)

15. 2. (D) Mikuláš Koperník a revoluce v astronomii
  (Před 540 lety se narodil římskokatolický duchovní, ale také astronom, lékař a vojenský stratég Mikuláš Koperník. Jeho úvahy a víra v jednoduchost teorií způsobily revoluci v poznávání vesmíru. Za soumraku nad jasným západním obzorem bude mimořádná příležitost pozorovat Merkur ve fázi srpečku jakožto důkaz správnosti Koperníkova heliocentrismu.)

22. 2. (D) Vesmír v infračerveném okně
  (V přednášce vysvětlíme a především názorně ukážeme, jaké různé informace se dozvíme díky infračervenému záření nejen o vesmíru, ale také o možném životě v něm, ba dokonce o našem vlastním těle, na které se podíváme. Termovize se dnes běžně používá v mnohých oborech lidské činnosti.)

1. 3. Planety a komety ve Sluneční soustavě
  (V přednášce se budeme zabývat srovnáním vybraných těles Sluneční soustavy, u nichž najdeme podobné i zcela odlišné vlastnosti. Zmíníme se o vývoji těchto těles i jejich možných kolizích. Doplníme, kdy bude letos možné jednotlivé planety a komety pozorovat.)

8. 3. Jak se vesmír proměřoval v antice?
  (Velikost zeměkoule či poměry vzdáleností Měsíce a Slunce od naší planety znali antičtí učenci s obdivuhodnou přesností. V přednášce uvedeme, jaké pomůcky a důvtip jim stačily k získání základní představy.)

22. 3. (D) Nezapomenutelné komety
  (Ve druhé polovině března r. 2013 budeme mít možnost pozorovat na večerní obloze první z letošních jasnějších komet PanSTARRS. Zájemcům vysvětlíme, na jakých okolnostech závisí jasnost komety i celkový zážitek z pozorování. Pro srovnání připomeneme nápadné komety z předchozích let. Aktuální informace o mimořádných pozorováních komety na internetových stránkách hvězdárny – s ohledem na předpověď počasí.)

5. 4. Nejvzdálenější poslové lidstva
  (Výklad se zaměří na několik meziplanetárních sond, kterým vděčíme za podrobnější informace o velkých planetách. Jedna z nich, Pioneer 11, byla vypuštěna před 40 lety a poněkud riskantně např. proletěla Saturnovými prstenci. Doplníme, kam mají sondy namířeno, co zkoumají v současnosti a jaké poselství nesou mimozemským civilizacím.)

12. 4. Jak Tycho Brahe měřil planety a komety?
  (V další tématické přednášce o proměřování vesmíru připomeneme mimořádně přesná pozorování a revoluční objevy Tychona Brahe i přístroje, které nechal vyrobit a používal k práci.)

19. 4. (D) Souhvězdí zvířetníku kdysi a dnes
  (Vedle rotace kolem osy a oběhu okolo Slunce vykonává naše zeměkoule řadu dalších pohybů, z nichž některé byly objeveny už v antice. Názornými pokusy a simulací oblohy objasníme jejich podstatu i důsledky, např. proč máme třinácté souhvězdí zvěrokruhu či jaká hvězda bude Polárkou za 13 tisíc let.)

25. 4. (O) Částečné zatmění Měsíce (20–23 h)
  (Za příznivého počasí můžeme v době 20–23 h zhlédnout jediné letošní zajímavé zatmění a připomeneme, jaký význam zatmění měla a mají pro minulost i současnost.)

26. 4. (O) Astronomie před dalekohledem a po něm
  (Dalekohledu vděčíme za velké množství objevů a informací o vesmíru. Přesto se objevili myslitelé jako M. Koperník, G. Bruno či geniální matematik J. Kepler, kteří vytušili správné uspořádání a řád kosmu ještě před dalekohledem. V přednášce připomeneme jejich argumenty, postupy a intuici.)

3. 5. Jak je možné zvážit Saturn?
  (Většina objektů se nevyskytuje ve vesmíru osamoceně, ale nejčastěji v párech či početnějších soustavách. Tato skutečnost nám pomáhá zjistit základní parametry o tělesech, jako např. hmotnost. Tak např. z pozorování Saturnova měsíce Titanu zjistíme, že Saturn by v pomyslném pozemském oceánu plaval...)

10. 5. Krásy jarní oblohy
  (Za jasné bezměsíčné noci obzvláště vyniknou slabší objekty hlubokého vesmíru, jako jsou např. hvězdokupy nejrůznějších typů. V komentářích představíme jarní hvězdy a souhvězdí na aktuální večerní obloze, kterou zdobí dvě jasné planety.)

17. 5. (D) Je Měsíc důležitý pro vznik života?
  (V přednášce budeme diskutovat, jakou roli při vzniku života mohl sehrát nejbližší soused zeměkoule. Moderní astrobiologie předpokládá splnění minimálně tří podmínek, což znatelně omezuje výběr z jiných potenciálně vhodných exoplanet.)

24. 5. (O) Konjunkce planet
  (Za soumraku na přelomu letošního května a června máme příležitost pozorovat nad jasným západoseverozápadním obzorem nebeský tanec hned tří jasných planet – Merkuru, Venuše a Jupitera. Konjunkce označují vzájemná postupná přiblížení těchto těles.)

31. 5. Triangulace ve vesmíru
  (V další tématické přednášce se zaměříme na proměřování vzdáleností ve sluneční soustavě a nejbližším okolí Slunce pomocí vytyčování trojúhelníků. Připomeneme i úsilí Tychona Brahe, který se po neúspěšné triangulaci rozhodl vytvořit svůj kompromisní systém s koperníkovskými dráhami planet, avšak s nehybnou zeměkoulí uprostřed.)

7. 6. Tanec tří planet
  (Na přelomu května a června 2013 můžeme za soumraku krátce po západu Slunce spatřit hned tři jasné planety Merkur, Venuši a Jupiter, a to nízko nad jasným západním obzorem. Během týdne nám planety předvedou pozoruhodný nebeský tanec, protože se jejich vzájemné pozice budou den ode dne měnit.)

14. 6. (D) Kosmický prak na sondy
  (Návštěvy vzdálených planet naší soustavy by byly nemyslitelné a velmi zdlouhavé bez urychlení vermírných plavidel, kterému říkáme gravitační prak. S pomocí počítačové simulace se pokusíme vyslat vlastní sondu k planetám.)

21. 6. (O) O slunečních hodinách
  (V den letního slunovratu máme nejkratší noc i nejkratší polední stín. V přednášce vysvětlíme, co vše a jak můžeme vyčíst ze slunečních hodin a ukážeme několik příkladů pro ilustraci či inspiraci k vlastní tvorbě.)

27. 6. Věda v ulicích
  (POZOR – ZMĚNA V parku Výstaviště kolem pomníku J. A. Komenského V ulici Palackého před Gymnáziem Dr. J. Pekaře, případně mezi gymnázii se v době 9:00–12:00 h budou prezentovat jednotlivé přírodovědné obory. U pěti stánků studentští lektoři a průvodci předvedou zajímavé pokusy z chemie a fyziky, nabídnou netradiční pohledy mikroskopem či dalekohledem aj. Podrobnější informace a možnost rezervace času pro větší skupinu ZDE. Třetí ročník akce byl podpořen dotací Stat. města Mladá Boleslav. Plakát.)

28. 6. Léto pod hvězdami
  (Před prázdninovou pauzou vysvětlíme zájemcům základní orientaci na letní obloze a upozorníme, jaké zajímavé úkazy nás letos v létě čekají.)

6. 9. Zajímavé úkazy (p)o prázdninách
  (V přednášce se ohlédneme, co nejvýznamnějšího v astronomii a kosmonautice se událo během léta 2013. Navíc okomentujeme zajímavé úkazy a možnosti pozorování planet do konce letošního roku.)

13. 9. (D) Planety a Slunce
  (Otevírací doba hvězdárny bude mimořádně posunuta na 18–20 h, abychom při jasném západním obzoru mohli pozorovat jevy na povrchu Slunce a poté za soumraku nízko nad jihozápadem planety Saturn a Venuši.)

20. 9. (O) Rozlučka s letní oblohou
  (Přestože brzy začne astronomický podzim, jihozápadní obloze ještě pár týdnů budou vévodit překrásné obrazce letních souhvězdí. Připomeneme legendy a další krásy na letní obloze.)

27. 9. Co nám prozradí proměnné hvězdy?
  (Před stoletím publikovala astronomka Henrietta S. Leavittová svou studii o proměnných hvězdách. Díky ní se takzvané cefeidy běžně využívají k určování vzdáleností galaxií, což podrobněji vysvětlíme v další tématické přednášce o proměřování vesmíru.)

28. 9. Cesta na Slunce aneb S dalekohledy na Svatováclavskou jízdu
  (Jen za příznivého počasí v době 10–15 h na Městském stadionu pomocí speciálních dalekohledů boleslavské hvězdárny zájemci budou moci pozorovat mohutné protuberance a jiné jevy na slunečním povrchu. Navíc si můžeme zblízka prohlédnout zajímavé pozemské cíle.)

4. 10. Jak se žije na ISS?
  (V rámci Mezinárodního týdne kosmonautiky návštěvníkům přiblížíme, jak vypadá práce a denní režim astronautů na Mezinárodní kosmické stanici. Pro zajímavost doplníme, kde lze najít časy pozorovatelných přeletů ISS, případně živé televizní vysílání z této vesmírné laboratoře.)

11. 10. (D) Ženy v kosmu
  (O různých otázkách v souvislosti s pobytem a prací žen v kosmickém prostoru, popř. též o zrození života ve stavu beztíže, budeme diskutovat se vzácným hostem M. Halouskem z České kosmické kanceláře. Společně s ním MB hvězdárnu navštíví i skutečný Krteček–kosmonaut!)

18. 10. (O) Zatmění Měsíce v minulosti a dnes
  (V době 23:51–03:50 h budeme moci při jasné obloze pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Měsíční zatmění poskytla v minulosti základní informace o naší mateřské planetě, zejména důkaz její kulatosti, zatímco dnes fotografie zatmění slouží např. k monitorování znečištění zemské atmosféry. Začátek přednášky od 19 h, v případě jasné oblohy zopakování a sledování úkazu od 23:45 h.)

25. 10. Standardní svíčky a vzdálenosti ve vesmíru
  (V další tématické přednášce o proměřování vesmíru vysvětlíme zájemcům, jak se určují vzdálenosti vesmírných objektů s využitím nejrůznějších standardních svíček, které máme k dispozici – např. proměnných hvězd cefeid, určitého typu supernov aj.)

1. 11. Souhvězdí a legendy na podzimní obloze
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí návštěvníky seznámíme se základní orientací na podzimní obloze a připomeneme i mytologické příběhy, které se k jednotlivým obrazcům vážou.)

8. 11. (D) Jak měřit rozpínající se vesmír?
  (Když Edwin Hubble objevil v roce 1929 rozpínání vesmíru, zároveň objevil i důležitý přírodní zákon, který nám umožňuje jednoduše určit, jak daleko od nás se nacházejí ty nejvzdálenější galaxie a kvasary na samé hranici pozorovatelného vesmíru.)

15. 11. (D) Padající hvězdy a komety
  (Kolem 17. listopadu pravidelně nastává maximum meteorického roje Leonid. Návštěvníkům ukážeme, odkud se létavice berou a jak úzce souvisejí s životem komet.)

22. 11. A. Einstein a nový pohled na gravitaci
  (Jednu z největších revolucí ve fyzice způsobila Einsteinova obecná teorie relativity, která nám již století neochvějně slouží jako nejpřesnější teorie gravitace. Přesto některé její předpovědi musel sám Einstein opravovat a některé dodnes zůstávají neověřené.)

29. 11. Skrytá hmota a energie aneb O budoucnosti vesmíru
  (Závěrečná přednáška letošního cyklu o proměřování vesmíru je současně vyvrcholením i velkým tajemstvím poznávání našeho světa. Vysvětlíme, jak se vůbec F. Zwickymu podařilo skrytou látku v kosmu objevit a jaké zásadní důsledky to pro náš vesmír má?)

6. 12. (D) Hvězdy a kometa o Vánocích
  (Zájemci se dozvědí, jaké hvězdy a souhvězdí a která kometa budou zdobit večerní oblohu o Vánocích.)

13. 12. (D) Vánoční kometa ISON aneb Kdy komety překvapí?
  (V přednášce zavzpomínáme na mimořádně jasné komety i tzv. bezhlavé divy a připravíme se na letos očekávanou vánoční kometu ISON, kterou bude možné pozorovat od druhé poloviny prosince, přežije-li ovšem svůj těsný průlet kolem Slunce!)

20. 12. 2013 – 5. 1. 2014 Mimořádné termíny pozorování komety ISON
 

  (Hvězdárna je v době vánočních prázdnin standardně uzavřena, letos však s výjimkou večerů, kdy lze při jasné obloze pozorovat kometu – viz vyhlášené mimořádné termíny pozorování na webových stránkách MB hvězdárny.)

10. 1. 2014 (D) Jupiter – král i ochránce planet
  (V zimě na bezoblačné večerní obloze najdeme velmi jasnou planetu Jupiter. Při pozorování tohoto plynného obra s měsíci uvedeme různé zajímavosti, ale především zdůrazníme, proč je existence Jupitera důležitá pro ostatní planety včetně Země.)

17. 1. (O) Zajímavé astronomické úkazy v novém roce
  (Na začátku nového roku tradičně upozorňujeme na významné úkazy, které bychom si v roce 2014 neměli nechat ujít.)

24. 1. Od Demokrita po chemiky aneb Začalo to od atomů
  (První tématická přednáška připomene cestu lidstva, jak byly objeveny neviditelné atomy, a uvede letošní téma Kosmos, hmota a energie neboli z čeho je náš vesmír postaven?)

14. 2. (O) Planety a Galileiho šifry
  (Galileo Galilei byl první člověk na světě, který pohlížel na planety prostřednictvím dalekohledu. Prvenství svých převratných objevů však musel ochránit šiframi, díky nimž si možná zachránil život, ale které jeho současníci nedokázali rozluštit.)

21. 2. Hvězdy a legendy zimní oblohy
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí zájemce seznámíme se základní orientací na bohaté zimní obloze a doplníme mytologické příběhy, které se k jednotlivým obrazcům vážou.)

28. 2. Odkud se bere energie a teplo?
  (V další tématické přednášce vysvětlíme, co znamená označení energie a jaká je mezi hmotou, energií v různých formách a kosmickým prostorem úzká souvislost, na kterou upozornil již před 105 lety A. Einstein ve své nejslavnější rovnici.)

7. 3. (D) Hvězdné rodinky
  (Naše Slunce jako osamocená hvězda je ve vesmíru vzácnou výjimkou. Většina hvězd se totiž vyskytuje ve dvojhvězdách, trojhvězdách, ba dokonce i ve velmi početných rodinách – hvězdokupách. Za jasného počasí všechny tyto hvězdné rodiny postupně navštívíme dalekohledem.)

14. 3. (O) Island – horká skvrna zeměkoule
  (Desková tektonika planety Země má mnoho zajímavých důsledků, jako např. ohnivý kruh s aktivními vulkány a zemětřeseními, koloběh uhlíku důležitý pro vznik života, ale také jedinečný ostrov Island s pestrou přírodou, kterou zájemcům přiblížíme.)

21. 3. Vesmír v infračerveném okně
  (V přednášce vysvětlíme a především názorně ukážeme, jaké různé informace se dozvíme díky infračervenému záření nejen o vesmíru, ale také o možném životě v něm, ba dokonce o našem vlastním těle. Tzv. termovize se používá v každodenní praxi.)

28. 3. Hvězdy a supernovy aneb továrny na atomy
  (Pouze dva nejlehčí a nejzastoupenější prvky vodík a helium vznikly přímo po dostatečném ochlazení vesmíru nedlouho po velkém třesku. Ve třetí tématické přednášce o hmotě a energii v kosmu objasníme, odkud se vzaly a jak se tvoří ostatní chemické prvky?)

4. 4. (D) Čeští astronomové ve světě
  (Přesně před stoletím se v Litomyšli narodil český astronom prof. Zdeněk Kopal, který se zařadil mezi nejvýznamnější Čechy působící na zahraničních univerzitách. Spolupracoval s NASA, vychoval další osobnosti a díky jeho pracím lidstvo nejen že pochopilo vlastnosti dvojhvězd, ale také např. úspěšně stanulo na Měsíci.)

11. 4. (D) Kalendář a datum Velikonoc
  (Datum Velikonoc se odvozuje od astronomického úkazu – prvního jarního úplňku. Zájemci se dozvědí, v jakém období mohou Velikonoce nastat, jak si můžeme spočítat datum Velikonoční neděle a proč vlastně papež Řehoř XIII. zavedl gregoriánský kalendář?)

25. 4. Jak vypadá atom?
  (Ve čtvrté tématické přednášce o hmotě a energii ve vesmíru připomeneme, jak fyzikové Geiger a Marsden pod vedením E. Rutherforda provedli slavný experiment se zlatou fólií, který vedl k objevu atomového jádra a reálné struktury atomu, kterou tvoří převážně prázdný prostor.)

1. 5. Vědohraní při II. boleslavském majálesu – na Karmeli 14–17 h
  (V programu majálesu ve vzdělávacím centru na Karmeli zájemci budou moci za jasného počasí mezi 14–17 h pozorovat povrch Slunce speciálními dalekohledy, pokusit se podle krátkých hraných scének rozpoznat významného učence či vědce, popřípadě vědecký objev anebo nechat se potěšit dalšími prezentacemi na pomezí vědy a umění.)

9. 5. (D) Rande s planetami
  (V květnu letošního roku máme nejlepší příležitost spatřit na večerní obloze až čtyři jasné planety pohromadě – Merkur, Mars, Jupiter a Saturn.)

16. 5. (O) Kolik atomů zná příroda a kolik člověk?
  (Nejtěžším prvkem přírodního původu je uran 238. Dnes ovšem známe přes dvacet ještě těžších a uměle vytvořených prvků, které se ale poměrně rychle přeměňují. V další tématické přednášce o hmotě a energii vysvětlíme, jak se supertěžká jádra připravují a jak se pomalu přibližujeme k tzv. ostrůvku stability, kde by se jádra neměla samovolně rozpadat.)

23. 5. Krásy jarní oblohy
  (Za jasné bezměsíčné noci obzvlášť vyniknou slabší objekty hlubokého vesmíru, jako jsou např. hvězdokupy různých typů. V komentáři představíme jarní hvězdy a souhvězdí na aktuální večerní obloze, kterou zdobí navíc čtyři jasné planety Merkur, Mars, Jupiter a Saturn.)

30. 5. Člověk v kosmickém prostoru
  (Přesně před 80 lety se narodil Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil do volného vesmírného prostoru. V přednášce vysvětlíme, jaký je pobyt a práce v moderních skafandrech ruského i amerického typu.)

6. 6. (D) Svět planety Saturn
  (Viditelnost nejhezčí planety s prstenci nám letos připomíná jednu uplynulou dekádu od návštěvy tamějšího světa sondami Cassini a Huygens, z nichž ta druhá dokonce přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu.)

13. 6. (O) Krásy jarní a letní oblohy
  (Na přelomu jara a léta můžeme na večerní obloze nad jižním obzorem naposledy vyhledat nádherné obrazce jarních souhvězdí pod Velkým vozem, které jsou postupně střídány hvězdami letní oblohy. Před prázdninovou přestávkou máme jednu z posledních příležitostí spatřit jasné planety Saturn, Mars a možná i zapadající Jupiter.)

14. 6. Dalekohledy na Dobovém leteckém dnu
  (Za příznivého počasí od 15 do 18 h zájemci budou moci v průběhu hlavního programu Dobového leteckého dne na boleslavském letišti pozorovat zajímavé jevy na slunečním povrchu a prostřednictvím dalekohledů „zblízka“ obdivovat přistávající letouny.)

20. 6. Co se děje při maximu sluneční činnosti?
  (Již přes století známe tzv. jedenáctiletý sluneční cyklus od minima k maximu sluneční činnosti. Zatímco v minimu je sluneční kotouč bez skvrn a zdánlivě nezajímavý, okolo maxima můžeme sledovat mnoho různých a velmi bouřlivých procesů na slunečním povrchu.)

26. 6. Věda v ulicích
  (V již 4. ročníku populárně-vzdělávací akce pro školy i veřejnost se formou stánků budou prezentovat základní přírodní vědy: astronomie, matematika, fyzika, chemie a biologie. Společným tématem letošního ročníku je „věda a umění“. Stánky budou instalovány v parku Výstaviště kolem pomníku J. A. Komenského v době 9.00–12.30 h. Čtvrtý ročník akce byl podpořen dotací Stat. města Mladá Boleslav. Rezervace pro školní třídy na webu hvezdarnamb.cz. Plakát.)

27. 6. Boleslavský dalekohled a léto pod hvězdami
  (U příležitosti „posledního pozorování“ původními přístroji hvězdárny představíme plánované nové dalekohledy. Zájemci se dále dozvědí, které hvězdy, souhvězdí a jaké úkazy budeme moci pozorovat v době letních prázdnin.)

12. 9. (O) Astronomické události (p)o prázdninách
  (V přednášce se ohlédneme, co nejvýznamnějšího v astronomii a kosmonautice se událo během léta 2014. Navíc okomentujeme zajímavé úkazy a možnosti pozorování planet do konce letošního roku.)

19. 9. Krásy letní oblohy
  (Za bezměsíčné noci vynikne řada rozličných mlhovinných objektů hlubokého vesmíru, které si můžeme prohlédnout v dalekohledu, případně za nepříznivého počasí prostřednictvím počítačové projekce. Návštěvníky možná překvapí, že tyto objekty představují různá vývojová stádia v životě hvězd.)

26. 9. Jak dnes pozorujeme a přemísťujeme atomy?
  (V další tématické přednášce letošního roku o hmotě a energii ukážeme způsoby a vědecké přístroje, které umožňují nejen pozorovat jednotlivé atomy, ale dokonce s nimi manipulovat.)

28. 9. Cesta na Slunce aneb S dalekohledy na Svatováclavskou jízdu
  (Jen za příznivého počasí v době 10–15 h na Městském stadionu pomocí speciálních dalekohledů boleslavské hvězdárny zájemci budou moci pozorovat mohutné protuberance a jiné jevy na slunečním povrchu. Kromě pozorování zajímavých pozemních cílů proběhnou také prezentace na téma věda a umění.)

3. 10. (D) Blízké exploze supernov
  (Před 410 lety pozorovali lidé na Zemi zatím poslední supernovu, která explodovala v naší Galaxii. Návštěvníkům vysvětlíme, co vzplanutí blízké supernovy znamená hlavně pro pozemský život i kdy a kde se úkaz může opakovat.)

10. 10. (O) J. Kepler, vesmír a štěstí
  (Významný matematik a astronom Jan Kepler měl pro své objevy i potřebnou dávku vědeckého štěstí: Mohl pozorovat jasnou kometu i doposud poslední supernovu v naší Galaxii, která dokonce nese jeho jméno. A kdo ví, zda by bez šťastné volby planety Mars vůbec našel své tři slavné zákony pohybu planet...)

17. 10. Souhvězdí a legendy na podzimní obloze
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí návštěvníky seznámíme se základní orientací na podzimní obloze a připomeneme i mytologické příběhy, které se k jednotlivým obrazcům vážou.)

24. 10. Trampoty s letním časem
  V přednášce se zájemci dozvědí, v jakém období platí letní čas, a budeme diskutovat důvody i problémy jeho zavádění.)

31. 10. (D) O podivném zákoníku světa atomů
  (Člověk se od nepaměti snaží zodpovědět otázky, co to je a z čeho se skládá hmota? Teprve však jedno století víme, že svět atomů a elementárních částic se řídí docela odlišnými, až záhadnými přírodními zákony, než na které jsme zvyklí v našem světě a s kterými musíme při zkoumání mikrosvěta počítat.)

7. 11. (O) Měsíc – nejbližší soused zeměkoule
  (V poslední době můžeme pozorovat zdánlivě velké úplňky Měsíce oproti jiným obdobím, což má však snadné vysvětlení. Podrobněji rozebereme, jak se Měsíc pohybuje okolo Země včetně otázky, zda může někdy odletět, když se neustále vzdaluje od modré planety.)

14. 11. Věda a technika před půlstoletím
  (Zkusme se ohlédnout na vědce a inženýry a jejich úspěchy před 50 lety: v Dubně byla ohlášena příprava těžkých jader rutherfordia, podařilo se vypustit první geostacionární satelit Syncom 3 či vícemístnou kosmickou loď Voschod 1. A k Marsu doletěl Mariner 4 – první sonda, která odeslala fotografie jeho povrchu.)

21. 11. Atomy a život
  (Ze všech známých chemických prvků jsou jen čtyři ty nejdůležitější, které umožnily vznik života na Zemi. Ve výkladu zájemcům přiblížíme, čím jsou výjimečné a jak jsou vzácné tzv. biogenní prvky?)

28. 11. (D) Božská částice objevena aneb Co způsobuje hmotu?
  (Poslední cíl ohromného urychlovače LHC ve švýcarském výzkumném centru CERN byl splněn v roce 2012 – podařilo se definitivně potvrdit dlouho hledaný Higgsův boson. V závěrečné tématické přednášce o hmotě a energii nastíníme, jak božská částice způsobuje hmotnost ostatních známých částic.)

5. 12. (O) Tajemství betlémské hvězdy
  (Dnešní astronomie nemůže spolehlivě vysvětlit nebeský úkaz zvaný betlémská hvězda, který je spjat s narozením Spasitele. Nicméně je tu patrný jiný možný zdroj inspirace – podrobněji v besedě s počítačovou simulací...)

12. 12. 2014 Hvězdy o Vánocích
  (Zájemci se dozvědí, jaké hvězdy a souhvězdí budou zdobit večerní oblohu o Vánocích. Zvláštní pozornost věnujeme padajícím hvězdám – až do 17. prosince lze pozorovat meteorický roj Geminid, při jehož maximu v noci 13./14. prosince můžeme na jasné obloze napočítat až 120 létavic za hodinu.)

9. 1. 2015 Zajímavé astronomické úkazy v novém roce
  (Na začátku nového roku tradičně upozorňujeme na významné úkazy, které bychom si v roce 2015 neměli nechat ujít. Bude nový rok bohatší oproti tomu předchozímu?)

16. 1. Co řekl gnómon o pohybech Země?
  (V úvodní přednášce k tématu nového roku vesmírný prostor se zaměříme na pohyby planety Země, které byly známy již starověkým civilizacím díky gnómonu – nejstaršímu vědeckému přístroji.)

23. 1. (D) Jak se staví hvězdárna
  (Před instalací nového dalekohledu mají zájemci jednu z posledních příležitostí prohlédnout si, jak se staví hvězdárna. Ukážeme, jak je třeba ukotvit dalekohled i jak si stavba s hvězdárnou za 20 let své existence sedla, s čímž architekti musí dobře počítat.)

6. 2. (O)) Co věděli staří Řekové o vesmíru?
  (V další tématické přednášce letošního roku o poznávání vesmírného prostoru budeme obdivovat antické učence, kteří s primitivními pomůckami, avšak správnými úvahami a intuicí získali velmi dobrou představu o sluneční soustavě – našem domově.)

20. 2. Krásy zimní oblohy
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí zájemce seznámíme se základní orientací na bohaté zimní obloze, kterou aktuálně ozdobí planeta Jupiter nad východem a seskupení srpku Měsíce, Marsu a Venuše nad jihozápadem.)

27. 2. (D) Jak se letí k Plutu?
  (Letos k Plutu dorazí kosmická sonda New Horizons, která na své cestě za 9 let urazila již téměř 5 miliard kilometrů, proletěla hlavním pásem asteroidů a kolem planety Jupiter. Zájemcům přiblížíme, co sonda objevila na jupiterových měsících a jaká musí být její dráha.)

6. 3. (O) Tvář planet a sluneční soustavy
  (Od února 2015 najdeme při soumraku nad jihozápadem planetu Venuši a Mars. Ovšem až od března se v dalekohledu můžeme přesvědčit, že tvář zářivé Večernice připomíná známé měsíční fáze, zatímco jasný Jupiter nad jihovýchodem uvidíme vždy jako velký kotouček. Navíc ukážeme, co z pozorování plyne pro oběžný pohyb planet ve sluneční soustavě.)

13. 3. Mlhovina v Orionu aneb hvězdná kolébka za humny
  (V zimních měsících můžeme pomocí dalekohledu i počítačové simulace navštívit jednu z nejbližších a nejjasnějších prachoplynných mlhovin, uvnitř které z jejího materiálu vznikají mladé hvězdy.)

20. 3. Jak často nastává zatmění Slunce?
  (V pátek 20. 3. 2015 dopoledne v době 9:38–11:58 h nastane částečné zatmění Slunce, v jehož největší fázi v 10:46 h bude zakryto až 75 % slunečního disku! Hvězdárna bude přístupná jen pro objednané skupiny – viz webové stránky. Při večerním pozorování se zájemci dozvědí, jak často se tento úkaz opakuje a kdy nastane příští zatmění?)

27. 3. (D) Čas, kalendář a datum Velikonoc
  (Jarní rovnodennost předznamenává významné pohyblivé události v kalendáři i v měření občanského času. Návštěvníkům vysvětlíme, v jaký den začíná letní čas a velikonoční svátky.)

29. 3. ve 2 h začíná letní čas – posun hodin o 1 h vpřed na 3 h.

10. 4. Jak se zkoumají planetky a komety?
  (Všelijaké kusy skal, menší či větší planetky, kometární jádra a jiné početné objekty tvoří skupinu tzv. malých těles sluneční soustavy, které je právě pro jejich malé rozměry obtížné pozorovat a zkoumat. Ve výkladu zájemcům vysvětlíme, jak je dnes možné tato tělesa podrobněji studovat.)

17. 4. Albert Einstein a nový pohled na prostor
  (V další tématické přednášce letošního roku o vesmírném prostoru se zaměříme na přínos prof. A. Einsteina, jehož sto let stará obecná teorie relativity dramaticky změnila, resp. opravila naše představy o samotném prostoru, který je podle Einsteina zakřiven přítomnou hmotou a energií. Pro lepší názornost využijeme model černé díry.)

24. 4. (D) Příběh Hubblova kosmického dalekohledu
  (Přesně před 25 lety opustil zemský povrch Hubblův kosmický dalekohled, aby nad rušivou zemskou atmosférou mohl odhalovat tajemství nejvzdálenějších hlubin vesmíru. V přednášce připomeneme, jaké obtíže musel projekt překonat, jak Hubble dostal brýle a další zajímavé epizody i objevy z činnosti teleskopu. Navíc budeme diskutovat ekonomičnost provozu i vhodného nástupce tohoto přístroje.)

1. 5. (D) Rendez-vous planet sluneční soustavy
  (Na přelomu letošních měsíců dubna a května máme jedinečnou příležitost spatřit na obloze až čtyři jasné planety: do poloviny května max. 1 h po soumraku najdeme mezi zářivou Venuší nad západem a zapadnuvším Sluncem planetu Merkur. Vysoko nad jihem právě defiluje nepřehlédnutelný Jupiter a před 23 h vyjde na jihovýchodě Saturn. Za jasného počasí pozorování všech planet dalekohledy.

Aktuální informace k vědohraní a pozorování dalekohledy při boleslavském majálesu najdete na tomto webu, bude-li se akce konat ve svátek 1. 5. 2015 přes den v areálu ŠAVŠ na Karmeli! V roce 2015 se majáles bohužel neuskuteční. MB hvězdárna bude otevřena pro veřejnost jen večer od 21 h.)

15. 5. Krásy jarní oblohy
  (Za jasné bezměsíčné noci obzvlášť vyniknou slabší objekty hlubokého vesmíru, jako jsou např. hvězdokupy různých typů. V komentáři představíme jarní hvězdy a souhvězdí na aktuální večerní obloze, kterou zdobí navíc jasné planety Venuše s Merkurem nad západem, Jupiter na jihozápadě a později Saturn nad jihovýchodním obzorem.)

22. 5. (D) Jak se zkoumají planetky a komety?
  (Všelijaké kusy skal, menší či větší planetky, kometární jádra a jiné početné objekty tvoří skupinu tzv. malých těles sluneční soustavy, které je právě pro jejich malé rozměry obtížné pozorovat a zkoumat. Ve výkladu zájemcům vysvětlíme, jak je dnes možné tato tělesa podrobněji studovat.)

29. 5. (D) O zeměkouli ve vesmíru
  (V další tématické přednášce o vesmírném prostoru se zaměříme na planetu Zemi a její místo ve vesmíru. Připomeneme, jak se naše představy vyvíjely do současnosti, a zmíníme i slavný spor o tvar zeměkoule, zda se podobá víc pomeranči, anebo citrónu?)

5. 6. Proč Saturn přichází o své prstence?
  (Zájemci se dozvědí, zda bude mít planeta Saturn své nádherné prstence navždy a kdy je pohled na její prstence nejhezčí, resp. kdy bude vidět v dalekohledu bez nich?!)

12. 6. Jak se stal Einstein přes noc slavným?
  (V další tématické přednášce tohoto roku si připomeneme pozoruhodnou předpověď Einsteinovy obecné teorie relativity, která byla ověřena při pozorování úplného zatmění Slunce a díky které se profesor Einstein stal doslova přes noc slavným.)

19. 6. (D) O bloudivém pohybu planet
  (V období 19. až 21. června 2015 okolo 22.00 h můžeme nad místem západu Slunce zhlédnout nápadné seskupení srpku Měsíce, Venuše a Jupitera. V následném výkladu se zaměříme na bloudivý pohyb planet a jeho příčinu.)

26. 6. (D) Hvězdy a úkazy o prázdninách
  (Prožijme léto pod hvězdami! Poslední přednáška na konci školního roku nás tradičně provede letní hvězdnou oblohou a upozorní na zajímavé astronomické úkazy, které bychom si během prázdnin neměli nechat ujít.)

11. 9. Věda v ulicích
  (5. ročník na téma Vědohraní ve 3D aneb Neztraťte se v prostoru proběhne opět kolem sochy J. A. Komenského v parku Výstaviště v pátek 11. 9. 2015 v době 9–12:30 h. Program a rezervační systém pro školní třídy na webu hvezdarnamb.cz.)

11. 9. Astronomické události o prázdninách
  (V přednášce se ohlédneme, co nejvýznamnějšího v astronomii a kosmonautice se událo během léta 2015. Kromě průletu sondy kolem Pluta či pozorování Perseidů představíme nové hlavní dalekohledy na hvězdárně.)

18. 9. (D) Krásy letní oblohy
  (Za jasné noci vynikne řada rozličných mlhovinných objektů hlubokého vesmíru, které si můžeme prohlédnout v nových dalekohledech, případně za nepříznivého počasí prostřednictvím počítačové projekce. Návštěvníky možná překvapí, že tyto objekty představují různá vývojová stádia v životě hvězd. V září máme poslední možnost pozorovat Saturn nízko nad západem.)

25. 9. (D) Hubblův odkaz
  (V další tématické přednášce o vesmírném prostoru připomeneme nejvýznamnější objevy jak slavného Edwina Hubbla, tak ještě slavnějšího Hubblova dalekohledu. Nebude chybět vysvětlení, proč se vesmír rozpíná a jak si to správně představovat?!)

28. 9. Cesta na Slunce aneb S dalekohledy na Svatováclavskou jízdu
  (Jen za příznivého počasí v době 10–15 h na Městském stadionu zájemci budou moci pozorovat mohutné protuberance a jiné jevy na slunečním povrchu. Další dalekohledy zamíříme na zajímavé pozemní cíle.)

2. 10. Hvězdárna slaví 20 let
  (U příležitosti oslav 20. výročí MB hvězdárny připomeneme její proměny do současné podoby a přidáme pár historických zajímavostí.)

9. 10. Génius kosmických misí
  (Astronomové a technici musí při vývoji vesmírných sond řešit mnoho technických problémů a oříšků. V interaktivní přednášce u příležitosti Mezinárodního týdne kosmonautiky několik takových překážek představíme a vzápětí ukážeme, jakým důvtipem se je podařilo překonat.)

16. 10. (D) Jak je vesmír starý?
  (Zájemci získají představu, jak je možné odhadnout stáří vesmíru jednak z pozorování jeho rozpínání, jednak z vyhodnocení snímků reliktního záření pořízených několika specializovanými družicemi.)

23. 10. (O) Trampoty s letním časem
  (V přednášce se návštěvníci dozvědí, v jakém období platí letní čas, a budeme diskutovat důvody i problémy jeho zavádění.)

6. 11. Planety a planetární mlhoviny
  (Za jasné bezměsíčné noci, případně na počítačové simulaci zájemcům ukážeme vzdálenější a slabší planety a tzv. planetární mlhoviny, které mají sice naprosto odlišnou podstatu, ale podobný vzhled, což značně mátlo první pozorovatele s dalekohledy.)

13. 11. Souhvězdí a legendy podzimní oblohy
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí návštěvníky seznámíme se základní orientací na podzimní obloze a připomeneme i mytologické příběhy, které se k jednotlivým souhvězdím vážou.)

20. 11. (D) O průzkumu těles sluneční soustavy
  (V přednášce vysvětlíme, jaká různá tělesa tvoří naši sluneční soustavu i jak jsme tyto světy postupně dobývali. Před 45 lety lidstvo vyslalo Lunochod 1 a teprve před 10 lety japonská sonda Hayabusa přistála na planetce.)

27. 11. (O) Proč černé díry nemají vlasy?
  (V předposlední tématické přednášce tohoto roku o vesmírném prostoru se zaměříme na bizarní objekty zvané černé díry, jejichž podstatou je zborcený časoprostor, a vysvětlíme, proč o nich teoretický fyzik J. A. Wheeler prohlásil, že nemají vlasy.)

4. 12. Odkud se berou komety?
  (Lidstvo pozoruje a zkoumá komety od nepaměti. V přednášce vysvětlíme, za jak dlouho se nejhezčí vlasatice vracejí, jaký je jejich původ i osud a jaké svědectví o vzniku sluneční soustavy nám přinášejí. Překvapí nás letos nějaká vánoční kometa?)

11. 12. O zrození a budoucnosti vesmíru
  (V závěrečné tématické přednášce o vesmírném časoprostoru se vydáme na samý počátek jeho vzniku, jemuž říkáme velký třesk. Nakonec po vylíčení prvních a nejzajímavějších 400 tisíc let existence mladého vesmíru budeme diskutovat možné scénáře jeho konce.)

18. 12. (D) Hvězdy o Vánocích
  (V poslední přednášce tohoto roku se zájemci dozvědí, jaké hvězdy a která souhvězdí budou zdobit večerní a případně i ranní oblohu o Vánocích.)

8. 1. 2016 Zajímavé astronomické úkazy v novém roce
  (Na začátku nového roku tradičně upozorňujeme na významné úkazy, které bychom si v roce 2016 neměli nechat ujít.)

15. 1. (D) Kdy komety překvapí?
  (V polovině ledna se na večerní oblohu přesune pravděpodobně nejjasnější letošní kometa Catalina, která bude nejblíže k Zemi 17. ledna a kterou najdeme pomocí dalekohledu nad Velkým vozem.)

22. 1. (O) Lidský faktor ve vědě a sportu
  (Úvodní tématická přednáška představí zaměření letošního olympijského roku na vědu a sport. Budeme diskutovat o smyslech a fyzických možnostech člověka a jejich limitech.)

5. 2. Měření času včera, dnes a zítra
  (Věda ani sport se neobejdou bez možnosti přesně měřit čas. Jak se život člověka neustále zrychloval, vznikaly nové časové jednotky, které používáme dodnes. V tématické přednášce pohovoříme o historii jednotek i zařízeních, která dnes přesně měří čas.)

12. 2. (D) Výlet k měsíčnímu moři
  (I prostýma očima bez dalekohledu si můžeme na povrchu Měsíce všimnout tmavých skvrn, kterým říkáme měsíční moře. Zájemcům vysvětlíme, jak tyto útvary a celý Měsíc pravděpodobně vznikly a proč je odvrácená strana nejbližšího souseda Země na moře tak chudá?!)

26. 2. Krásy zimní oblohy
  (Za jasné bezměsíčné noci obzvláště vyniknou slabší objekty na překrásné zimní obloze, jako např. jsou nejrůznější hvězdokupy či Velká mlhovina v Orionu, kde se nám před očima rodí nové hvězdy. Pohled dalekohledem i počítačová simulace nám umožní tyto světy navštívit.)

4. 3. Vodík a helium
  (Odkud se vzaly a kde se využívají nejlehčí prvky ve vesmíru vodík a helium? V přednášce doplněné pokusy budeme demonstrovat základní vlastnosti těchto plynů a připomeneme první start vzducholodi Hindenburg před 80 lety i jeho katastrofickou zkázu.)

11. 3. (D) Jak se objevují planety?
  (Zatímco zářivou planetu Jupiter na obloze nepřehlédneme, Uran, Neptun či Pluto si musely na své objevení počkat, a to za naprosto odlišných okolností. Vedle historických zajímavostí návštěvníkům přiblížíme, jak se planety daleko za Neptunem objevují dnes?)

18. 3. (D) Měření času ve staletích
  (Věda ani olympiáda se neobejdou bez kalendáře; LOH se přece pořádají každý přestupný rok. V další z letošních tématických přednášek se tentokrát zaměříme na vznik kalendáře a nejvýznamnějších kalendářních systémů, z nichž juliánský musel být papežem Řehořem XIII. reformován. Podrobněji vysvětlíme, jak tato reforma úzce souvisela s datem Velikonoc.)

1. 4. Jupiter – král všech planet
  (Od března 2016 najdeme na bezoblačné večerní obloze velmi jasnou planetu Jupiter, kolem něhož obíhá čtveřice velkých měsíců. A že se jedná o planetu vskutku královskou, doložíme na nejnovějších poznatcích o vzniku sluneční soustavy i faktu, jak Jupiter chrání svou přitažlivostí ostatní planety.)

8. 4. Tajemství Síria a bílých trpaslíků
  (U nejjasnější hvězdy na obloze Sírius byl již v polovině 19. století objeven tajemný průvodce, který se tak stal prvním a nejbližším známým bílým trpaslíkem. Zájemci se dozvědí, v čem se tyto objekty odlišují od jiných trpasličích hvězd i jak souvisejí s budoucností našeho Slunce?)

15. 4. (D) Co je vidět na orbitě kolem planety?
  (Výzkum těles sluneční soustavy se v současnosti nejlépe provádí z oběžné dráhy kolem nich. Díky tomu známe odvrácenou stranu Měsíce, zmapovali jsme komety, planety a rovněž dlouhodobý vývoj počasí na nich. V přednášce pohovoříme o problémech a zajímavých výsledcích a vysvětlíme, proč např. vloni sonda New Horizons kolem Pluta jen proletěla?!)

22. 4. (O) Člověk a jeho svaly na Zemi a v kosmu
  (Éru člověka v kosmu a ve stavu beztíže započal před 55 lety J. Gagarin 12. dubna 1961 obletem zeměkoule. Jak působí stav beztíže na lidské svaly a jak musí dnešní kosmonauté na oběžné dráze pravidelně cvičit?)

29. 4. Vesmírní turisté aneb Jak se dostat do vesmíru?
  (U příležitosti 15 let od startu prvního vesmírného turisty Dennise Tita přiblížíme zájemcům životní příběh tohoto nezávislého výzkumníka a pokusíme se nastínit možnosti a podmínky, za kterých se dnes člověk může podívat do vesmíru.)

6. 5. O tranzitujících planetách
  (V pondělí 9. 5. 2016 nastane přechod Merkuru přes sluneční disk. Podobný úkaz může způsobit už jen druhá vnitřní planeta Venuše a v případě cizích hvězd nějaká raději větší exoplaneta. V přednášce se dozvíte, jak vzácné takové tranzity jsou a jaký význam měly či mají pro vědu?)

9. 5. Přechod Merkuru přes Slunce
  (V pondělí 9. 5. 2016 v době 13.12–20.37 h lze za jasného počasí pozorovat přechod Merkuru přes sluneční disk – pozor na bezpečnost! Hvězdárna bude mimořádně otevřena pro veřejnost od 13 h, resp. čas a organizaci s ohledem na předpověď počasí upřesníme v předstihu na webu www.hvezdarnamb.cz.)

13. 5. (D) Krásy jarní oblohy
  (Jarní obloha, které vévodí Lev pod Velkým vozem, ukrývá zajímavé objekty hlubokého vesmíru, jako např. různé druhy hvězdokup. Nejjasnějšími objekty jsou však tělesa sluneční soustavy – srpek Měsíce či zářivá planeta Jupiter poblíž nápadného lichoběžníku hvězd ze souhvězdí Lva.)

20. 5. (O) Tycho Brahe, Jan Kepler a Mars
  (Letos od konce května začíná viditelnost rudé planety, kterou svými přístroji zaměřoval Tycho Brahe. V přednášce připomeneme, jak z Tychonových měření poloh Marsu Jan Kepler v Praze odvodil své slavné zákony o pohybu planet, ale i jaká náhoda a okolnosti k tomu dopomohly?!)

27. 5. Jak zaskočit soupeře ve sportu, hře či soutěži?
  (V další tématické přednášce o vědě a sportu předvedeme důležité fyzikální jevy, s jejichž znalostí je možné soupeře překvapit a vyhrát. Pokusíme se vysvětlit princip zatočených střel ve fotbale i v ostatních míčových hrách či nafouknutí pytle na co nejméně pokusů. Znalost triků v matematických a logických hrách, jako např. v pevnosti Boyard, je nutností.)

3. 6. Rozmanité tváře planet
  (Letošní červen je nejvhodnější měsíc k pozorování planet na večerní obloze. V nových dalekohledech si za příznivého počasí od 22 h můžeme prohlédnout sousední planetu Mars a přesvědčit se o jeho zbarvení dočervena, prozkoumat projevy počasí v atmosféře Jupitera či pokochat se pohledem na jedinečný Saturn s prstenci, které jsou v roce 2016 maximálně rozevřené.)

10. 6. (D) Jak se zkoumají hvězdy na dálku?
  (U příležitosti 190 let od narození německého vědce J. Fraunhofera malým i velkým návštěvníkům názorně vysvětlíme, jak astronomové dokáží zkoumat hvězdy i přes jejich obrovskou vzdálenost od nás. Můžete se těšit na pokusy hýřící všelijakými barvami.)

11. 6. Dalekohledy na Dobovém leteckém dnu
  (Za příznivého počasí od 13 do 16.30 h zájemci budou moci v průběhu hlavního programu Dobového leteckého dne na boleslavském letišti pozorovat zajímavé jevy na slunečním povrchu a prostřednictvím dalekohledů zblízka obdivovat přistávající letouny.)

17. 6. (D) Jak rychlé je světlo?
  (Přestože je rychlost světla nepředstavitelně velká, ohromné vzdálenosti v kosmu tento nejrychlejší vesmírný poslíček překonává doslova rychlostí hlemýždí. V přednášce připomeneme historické pokusy člověka změřit tuto rychlost, dokud ji skotský fyzik J. Maxwell přímo nevypočítal.)

24. 6. Hvězdy a úkazy o prázdninách
  (Prožijme léto pod hvězdami! Poslední přednáška na konci školního roku nás tradičně provede letní hvězdnou oblohou a upozorní na zajímavé astronomické úkazy, které bychom si během prázdnin neměli nechat ujít.)

29. 6. Věda v ulicích
  (V již 6. ročníku populárně-vzdělávací akce pro školy i veřejnost se formou stánků budou prezentovat tradiční přírodní vědy: astronomie, matematika, fyzika, chemie a biologie. Společným tématem letošních prezentací je Věda a sport aneb Žijeme olympiádou. Stánky budou instalovány v parku Výstaviště kolem pomníku J. A. Komenského v době 9.00–12.30 h. Akci podpořilo Stat. město Mladá Boleslav. Rezervace pro školní třídy a program na webu hvezdarnamb.cz.)

9. 9. (D) Astronomické události (p)o prázdninách
  (Na začátku nového školního roku tradičně shrneme, co zajímavého v astronomii se událo o prázdninách a na jaké úkazy se můžeme těšit do konce roku.)

16. 9. (O) Einsteinova předpověď ověřena!
  (V přednášce vysvětlíme, jak se podařilo prokázat některé jevy, které přímo plynou z Einsteinovy obecné teorie relativity. Okolo 20:54 h bude za jasného počasí možné pozorovat nenápadné polostínové zatmění Měsíce.)

23. 9. Rozlučka s letní oblohou
  (Právě na podzim je vhodné začít učit se poznávat hvězdy! Večerní obloha se nemění rychle a ještě dlouho budeme nad jihozápadem vídat jasné letní hvězdy a překrásné obrazce souhvězdí, jako např. Labuť.)

28. 9. Cesta na Slunce aneb S dalekohledy na Svatováclavskou jízdu
  (Jen za příznivého počasí v době 10–15 h na Městském stadionu zájemci budou moci pozorovat mohutné protuberance a jiné jevy na slunečním povrchu. Další dalekohledy zamíříme na zajímavé pozemní cíle.)

30. 9. Je Země v bezpečí?!
  (Letošní noc vědců má téma bezpečnost. V přednášce budeme diskutovat, jaké potenciální hrozby se ve vesmíru skrývají i s jakou pravděpodobností mohou ohrozit život na modré planetě.)

7. 10. (D) Věda a sport na oběžné dráze
  (Další přednáška na letošní téma věda a sport se u příležitosti Mezinárodního týdne kosmonautiky zaměří na orbitu. V přednášce se dozvíte, zda a jak se dá sportovat ve stavu beztíže na Mezinárodní kosmické stanici ISS?!)

14. 10. (O) Jak barevný je vesmír?
  (Na internetu najdeme mnoho barevných snímků vzdálených kosmických objektů. Pohled v dalekohledu je však jiný! Zájemcům vysvětlíme, jak to s barvami ve skutečnosti je, a za jasného počasí si prohlédneme nejhezčí barevné dvojhvězdy na podzimní obloze.)

21. 10. Hvězdné rodinky
  (Naše Slunce jako osamocená hvězda je ve vesmíru vzácnou výjimkou. Většina hvězd se totiž vyskytuje ve dvojhvězdách, trojhvězdách, ba dokonce i ve velmi početných soustavách – hvězdokupách. Všechny tyto hvězdné rodinky navštívíme.)

4. 11. (D) Souhvězdí a legendy podzimní oblohy
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí návštěvníky seznámíme se základní orientací na podzimní obloze a připomeneme i mytologické příběhy, které se k jednotlivým souhvězdím vážou.)

11. 11. (D) Kdy a proč nastává superúplněk?
  (Jelikož Měsíc neobíhá zeměkouli po kružnici, ale po výstředné elipse, mění se jeho vzdálenost, a tedy i zdánlivá velikost! Největší superúplněk v letošním roce nastane právě 14. 11. 2016.)

25. 11. Přednáška Jiřího Grygara: Život ve vesmíru
  (Po delší době zavítá do MB známý vědec a popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Zájemci si v říjnu odhlasovali téma jeho přednášky Život ve vesmíru. Přednáška, beseda a autogramiáda proběhne v hudebním sále ZUŠ Pastelka v době 18–20 h. Rezervace místa do vyčerpání kapacity sálu! Vstupné: 50 Kč/student,senior; 100 Kč/dospělý.)

2. 12. (D) O tvářích planety Venuše
  (Od listopadu za soumraku najdeme na jasné obloze nevysoko nad jihozápadním obzorem zářivou Večernici. Návštěvníkům přiblížíme, jak vypadá Venuše na povrchu i jak se nám vnitřní planety jeví v dalekohledu.)

9. 12. (D) Tycho Brahe a Jan Kepler
  (V prosinci se před 470 lety narodil Tycho Brahe a před 445 lety Jan Kepler. Plodná spolupráce obou významných astronomů značně změnila tehdejší představy o vesmíru, i když občas skřípala a nevedla vždy ke správným závěrům.)

16. 12. (O) Hvězdy o Vánocích
  (V poslední přednášce tohoto roku se zájemci dozvědí, jaké planety, hvězdy a která souhvězdí budou zdobit večerní a případně i ranní oblohu o Vánocích.)

6. 1. 2017 (D) Zajímavé astronomické úkazy v novém roce
  (Na začátku nového roku tradičně upozorňujeme na významné úkazy na obloze, které bychom si v roce 2017 neměli nechat ujít.)

13. 1. (O) O tvářích Měsíce a planety Venuše
  (V zimě večer najdeme vysoko nad jihozápadním obzorem zářivou Večernici. Návštěvníkům ukážeme, jak se u Venuše mění fáze podobně jako na Měsíci a jak jejich pozorování v minulosti pomohlo přijmout heliocentrickou představu.)

20. 1. Co se skrývá v Orionu?
  (Orion patří k nejvýraznějším souhvězdím na zimní obloze. Vysvětlíme, kde a jak se tvoří nové hvězdy i která z jeho hvězd brzy zanikne velkolepou explozí supernovy.)

27. 1. Záhadná voda
  (Letošní rok bude tématicky zaměřen na vodu a související otázky. V úvodní tématické přednášce připomeneme pozoruhodné vlastnosti vody, jejich aplikace i nejnovější výzkum. Dozvíte se, proč např. můžeme bruslit či ohřívat jídlo v mikrovlnce?)

3. 2. (D) O měsíčních kráterech
  (Ve výkladu s pozorováním měsíčního povrchu za jasného počasí přiblížíme historii vzniku Sluneční soustavy a zodpovíme otázky, kdy a proč vznikly na Měsíci krátery?)

10. 2. (O) Kdy nastává zatmění?
  (V přednášce vysvětlíme, za jakých podmínek dojde k zatmění všech možných typů a jaké informace z jejich pozorování plynou. Polostínové zatmění Měsíce v době 23:34–3:54 h, nejnápadnější je střed úkazu 11. 2. v 1:43 h. Organizace mimořádného pozorování z MB hvězdárny bude upřesněna na www.hvezdarnamb.cz podle předpovědi počasí.)

17. 2. Nejjasnější Večernice
  (Letos právě 17. 2. dosahuje planeta Venuše vysoko nad jihozápadem večer své největší jasnosti. Zájemcům názorně vysvětlíme, proč je Večernice tak jasná?)

24. 2. O Keplerovi a sněhové vločce
  (Když chtěl J. Kepler potěšit svého mecenáše útlou knížečkou o „ničem“, založil tím v podstatě nový přírodovědný obor – krystalografii.)

10. 3. (O) Jak se Měsíc pohybuje?
  (O našem nejbližším sousedu víme, že se při oběhu přivrací k zeměkouli stále stejnou stranou a vzdaluje se od ní rychlostí asi 3,82 cm za rok. V přednášce vysvětlíme fyzikální příčiny i jejich důsledky, např. proč lze ze Země pozorovat až 59 % měsíčního povrchu a zda Měsíc někdy uletí?)

17. 3. Krásy zimní oblohy
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí zájemce seznámíme se základní orientací na bohaté zimní obloze, kterou večer aktuálně zdobí planeta Venuše nad jihozápadem a později Jupiter nad jihovýchodem.)

24. 3. Pozoruhodné vlastnosti vody
  (V další tématické přednášce připomeneme zejména formou názorných pokusů jedinečné a důležité vlastnosti vody, které se využívají v praxi. Dozvíte se, proč např. můžeme bruslit či ohřívat jídlo v mikrovlnce a proč ryby přes zimu nezamrznou?)

31. 3. (D) Co víme o Merkuru?
  (Letos od poloviny března do začátku dubna máme krátce po soumraku nejlepší podmínky k nalezení a pozorování nejbližší planety ke Slunci – Merkuru. Zájemcům vysvětlíme spoustu zajímavostí spojených s první planetou Sluneční soustavy a shrneme současný stav jejího poznání.)

7. 4. (D) Jupiter – král všech planet
  (Od dubna 2017 najdeme na bezoblačné večerní obloze velmi jasnou planetu Jupiter, kolem něhož obíhá čtveřice velkých měsíců. A že se jedná o planetu vskutku královskou, doložíme na nejnovějších poznatcích o vzniku sluneční soustavy i faktu, jak Jupiter chrání svou přitažlivostí ostatní planety.)

21. 4. Dubnové úkazy na obloze
  (V období 16.–25. dubna máme šanci zahlédnout na jasné obloze padající hvězdu příslušející k meteorickému roji Lyrid. Během maxima 22. 4. můžeme napočítat okolo 10 létavic za hodinu. Zájemcům vysvětlíme, jaký je původ meteorů, o čem svědčí či zda nám můžou spadnout na hlavu?!)

28. 4. Co je to voda?
  (V další tématické přednášce letošního roku se zaměříme na chemické složení vody, prozkoumáme model její molekuly a předvedeme zajímavé chemické a fyzikální pokusy s vodou a vodíkem.)

5. 5. (D) Počasí na Jupiteru
  (Za dobrých podmínek spatříme novými dalekohledy v Jupiterově atmosféře rozličné projevy počasí, např. tmavé atmosférické pásy či velkou rudou skvrnu, anticyklonální bouři trvající zřejmě přes 350 let, která se však zmenšuje!)

12. 5. (O) Jak funguje raketa?
  (Ohňostroje či zbraně poháněné tzv. raketovým motorem byly známy již Číňanům ve starověku. Po své renesanci a zdokonalení dokázal raketový stroj ve 20. století dopravit člověka do vesmíru a na Měsíc.)

19. 5. Krásy jarní oblohy
  (Jarní obloha, které vévodí Lev pod Velkým vozem, ukrývá zajímavé objekty hlubokého vesmíru, jako např. různé druhy hvězdokup. Nejjasnějším objektem je však bezesporu obří plynná planeta Jupiter v souhvězdí Panny.)

26. 5. Síla a energie vodního živlu
  (V další tématické přednášce letošního roku o vodě a energii představíme vodu jako živel. Vysvětlíme jeho různé podoby, jako např. povodně či vlny tsunami a seiche, původ veškeré ničivé energie i možné způsoby ochrany.)

2. 6. (D) Obří planety Sluneční soustavy
  (Od června můžeme na večerní obloze očima najít a pozorovat pohromadě největší z planet Jupiter a Saturn. Vysvětlíme, proč jsou uvnitř naší soustavy malé kamenné planety, zatímco plynní obři obíhají výhradně dál od Slunce?!)

9. 6. (O) Záhady vzniku Měsíce
  (V přednášce okomentujeme teorie ze 70. let 20. století, které dokáží vysvětlit vznik Měsíce i všechna důležitá fakta o soustavě Země–Měsíc, a to srážkou zeměkoule s planetkou o velikosti Marsu při poměrně vzácných okolnostech. Letos se však objevila nová teorie, která diskutuje mnohem pravděpodobnější scénář!)

16. 6. Vodík jako zdroj energie
  (Vodík je nejlehčí a nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Vysvětlíme si, jak se z něj tvoří veškerá energie ve Slunci, a názorně předvedeme, jak umí energii z vodíku získat lidstvo.)

23. 6. Jak voda (ne)slouží v technice?
  (Člověk odnepaměti využíval vodu k pohonu strojů, počínaje vodními mlýny, přes parní stroje až po moderní elektrárny. Parní turbíny se zdokonalovaly, avšak dodnes techniky trápí nežádoucí jevy, jako např. kavitace. Problém vysvětlíme v přednášce s pokusy.)

29. 6. Věda v ulicích
  (V již 7. ročníku populárně-vzdělávací akce pro školy i veřejnost opět najdete stánky tradičních přírodních věd. Společným tématem letošních prezentací je „Voda, vesmír a energie pro život a techniku“, kde mj. předvedeme model auta na vodík. Stánky budou instalovány v parku Výstaviště kolem pomníku J. A. Komenského v době 9.00–12.30 h. Akci podpořilo Stat. město Mladá Boleslav. Rezervace pro školní třídy a program na webu www.hvezdarnamb.cz.)

30. 6. (D) Hvězdy a úkazy o prázdninách
  (Prožijme léto pod hvězdami! Poslední přednáška na konci školního roku nás tradičně provede letní hvězdnou oblohou a upozorní na zajímavé astronomické úkazy, které bychom si během prázdnin neměli nechat ujít.)

8. 9. (O) Astronomické události (p)o prázdninách
  (Na začátku nového školního roku tradičně shrneme, co zajímavého v astronomii se událo o prázdninách a na jaké úkazy se můžeme těšit do konce roku.)

15. 9. Co jsme dosud viděli v gravitačním okně?
  (Před 3 roky se lidstvu podařilo poprvé detekovat tzv. gravitační vlny a otevřít nové okno do vesmíru. V přednášce pohovoříme o novém jevu, který jsme díky vlnám poměrně spolehlivě pozorovali a objevili, a to po 100 letech od jejich teoretické předpovědi A. Einsteinem.)

22. 9. Rozlučka s letní oblohou
  (Právě na podzim je vhodné začít učit se poznávat hvězdy! Večerní obloha se nemění rychle a ještě dlouho budeme nad jihozápadem vídat jasné letní hvězdy a překrásné obrazce souhvězdí, jako např. Labuť.)

28. 9. Cesta na Slunce aneb S dalekohledy na Svatováclavskou jízdu
  (Jen za příznivého počasí v době 10–15 h na Městském stadionu zájemci budou moci pozorovat jevy na slunečním povrchu, v jehož nitru se tvoří veškerá životodárná energie. Opakování prezentací z Vědy v ulicích na téma vesmír, voda a energie pro život a techniku.)

29. 9. (D) Jak vypadá kometa?
  (Boleslavským hvězdářům se z vhodných materiálů daří vyrábět poměrně realistický model vlasatic, na kterém zájemcům podrobněji vysvětlíme mnohé vlastnosti kometárních jader.)

6. 10. (O) Auto na vodík
  (Letošní Evropská noc vědců má téma mobilita. Na MB hvězdárně vysvětlíme princip pohonu na tzv. vodíkové články a předvedeme funkční model automobilu na vodík včetně nezbytné infrastruktury.)

13. 10. Jak dlouho fungují družice?
  (Před 60 lety Sputnik odstartoval kosmickou éru lidstva, kdy po dobu 3 týdnů vysílal z oběžné dráhy pípavý signál. Po 1440 obletech zeměkoule shořel v zemské atmosféře. Úspěch Sputniku srovnáme se současnými družicemi a sondami.)

20. 10. Voda a život
  (Další přednáška na téma letošního roku Vesmír, voda a energie se zaměří na význam vody pro život. Ten ve vodě vznikl a neobejde se bez ní. Návštěvníkům objasníme, proč je voda pro život tak důležitá a jakými způsoby se voda chrání, získává a přivádí ke spotřebitelům, zejména na Mladoboleslavsku.)

3. 11. (O) O konjunkcích aneb Jak se hvězdy hýbou?
  (Hvězdy neboli stálice najdeme ve svých prakticky neměnných pozicích. Mezi nimi poměrně složitě bloudí planety a Měsíc a čas od času tedy můžeme pozorovat zajímavá těsná přiblížení či seskupení nebeských těles, nebo dokonce zákryt. Zájemci se dozvědí, proč jsou právě zákryty vědecky cenné?)

10. 11. Souhvězdí a legendy na podzimní obloze
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí návštěvníky seznámíme se základní orientací na podzimní obloze a připomeneme i mytologické příběhy, které se k jednotlivým obrazcům vážou.)

24. 11. Magnetická rezonance a tanec vodních molekul
  (Voda je nejen důležitá pro život, ale díky dokonale synchronizovanému tanci vodních molekul dokonce lékařům umožňuje pohled do lidského těla. V přednášce objasníme principy nukleární magnetické rezonance.)

1. 12. (O) Jak ve vesmíru vzniklo zlato?
  (Nedávno bylo lidstvo vůbec poprvé svědkem srážky dvou neutronových hvězd, při kterých ve vesmíru vznikají těžké prvky včetně zlata. V přednášce popíšeme moderní způsob pozorování vesmíru mnoha okny naráz i sledovanou srážku.)

8. 12.
od 20 h
Sto let České astronomické společnosti
  (Přesně před stoletím byla založena ČAS – Česká astronomická společnost. Zájemci se dozvědí, kdo např. pomohl k založení spolku v době války, kdy a jak se astronomům podařilo splnit jeden z hlavních cílů a další zajímavé milníky v historii ČAS. Z důvodu účasti MB hvězdárny na konferenci v Praze a pozorování zákrytu hvězdy Měsícem hvězdárna výjimečně otevřena až od 20 h.)

15. 12. Hvězdy a úkazy o Vánocích
  (V poslední přednášce tohoto roku se zájemci dozvědí, jaké hvězdy a která souhvězdí budou zdobit večerní i ranní oblohu o Vánocích a případně jaké úkazy budeme mít možnost pozorovat? Maximum meteorického roje Geminid nastává již 14. prosince.)

5. 1. 2018 (O) Astronomické úkazy v novém roce
  (Na začátku nového roku tradičně čteme z Hvězdářské ročenky a upozorňujeme na významné úkazy na obloze, které bychom si v roce 2018 neměli nechat ujít!)

12. 1. Svět a člověk v pohybu
  (V úvodní přednášce necháme filosofy i fyziky zodpovědět otázku, co je to vlastně pohyb, a zdůvodníme výběr hlavního tématu pro rok 2018.)

19. 1. (D) Vlny – vesmírný poslíček
  (Naprostou většinu informací o vesmíru víme díky světlu – elektromagnetickému vlnění. V předchozích letech jsme přímo pozorovali nové jevy díky gravitačním vlnám. Při výkladu proto vzdáme hold vlnám i jejim objevitelům.)

26. 1. (D) Jak se (ne)hýbe Měsíc?
  (Přestože k nám nejbližší vesmírný soused nastavuje stále stejnou tvář, maličko se přitom vrtí a pomalu se od Země vzdaluje. Důvody objasníme v přednášce.)

9. 2. Kolik pohybů vykonává Země?
  (U zeměkoule napočítáme v přednášce s pokusy mnohem více pohybů, než jsou známá rotace kolem osy či oběh okolo Slunce. Např. precese zemské osy s periodou 26 tisíc let byla objevena již v antice!)

16. 2. Odkud se vzal čeljabinský meteor?
  (Když se před 5 lety nad Čeljabinskem rozzářil jasný meteor, jeho exploze a rázová vlna způsobila na zemi značnou spoušť. Českým vědcům se podařilo zjistit původ tělesa, a dokonce i najít několik úlomků.)

23. 2. (D) Jan Kepler a pohyb planet
  (Dva ze svých tří slavných zákonů o pohybu planet objevil a zveřejnil J. Kepler v Praze. Zájemcům vysvětlíme důsledky těchto zákonů včetně historických zajímavostí.)

2. 3. (O) Hvězdy a legendy zimní oblohy
  (Během pozorování oblohy za jasného počasí, příp. v přednášce s počítačovou projekcí zájemce seznámíme se základní orientací na bohaté zimní obloze a doplníme mytologické příběhy, které se k jednotlivým obrazcům vážou.)

16. 3. O záhadném pohybu planety Merkur
  (Merkur můžeme na jasné večerní obloze pozorovat jen ve značně omezenou dobu, přesto bylo u jeho dráhy již v 19. století známo nevysvětlené stáčení. Záhadu zcela objasnil až Albert Einstein.)

23. 3. (D) Isaac Newton a jeho zákony pohybu
  (Zásadní přelom nejen v poznávání vesmíru, ale i ve filosofii přinesly slavné Newtonovy pohybové zákony. Ukážeme, jak lze s jejich pomocí vysvětlit i předpovídat pohyb nebeských těles, a předvedeme zajímavé pokusy.)

6. 4. Tajemný pohyb Síria
  (U nejjasnější a jedné z nejbližších hvězd na zimní obloze byl snadno pozorován vlastní pohyb, který však nebyl přímočarý a který svědčil o přítomnosti průvodce! Ten byl poprvé spatřen až v roce 1862 a inspiroval básníka Jana Nerudu.)

13. 4. Stephen Hawking a vesmír
  (V přednášce se pokusíme přiblížit život a nejvýznamnější poznatky výjimečného vědce prof. Stephena Hawkinga, odkázaného na vozík, hlasový syntetizátor a pomoc druhých, který nedávno opustil náš svět ve věku 76 let.)

20. 4. (D) Co spatříme díky stínům?
  (Mnoho astronomických pozorování je ovlivněno stíny: Názorně předvedeme, proč je pozorování měsíčního povrchu nejlepší v období kolem první čtvrti, proč sonda Mars Global Surveyor vyfotografovala před 20 lety známou tvář na Marsu i jak lze z pozorování fází planety Venuše dokázat správnost heliocentrismu?!)

27. 4. (O) O zemětřeseních a pohybu kontinentů
  (Co způsobuje zemětřesení a pomalý pohyb světadílů i jak byla teorie deskové tektoniky objevena, vysvětlíme v další přednášce z letošního cyklu na téma svět v pohybu.)

3. 5. Přednáška dr. Jiřího Grygara (Aula GJP MB, od 17:30 h)
  (Objevy kosmické sondy New Horizons, která kolem Pluta proletěla v létě 2015, shrne známý vědec a popularizátor dr. Jiří Grygar v přednášce Pluto nemá chybu. Program, informace a vstupenky na www.hvezdarnamb.cz.)

4. 5. Počasí na Jupiteru
  (Za dobrých podmínek spatříme novými dalekohledy v Jupiterově atmosféře rozličné projevy počasí, např. tmavé atmosférické pásy či velkou rudou skvrnu, anticyklonální bouři trvající zřejmě přes 350 let, která se však zmenšuje!)

11. 5. Krásy jarní oblohy
  (Jarní obloha, které vévodí Lev pod Velkým vozem, ukrývá zajímavé objekty hlubokého vesmíru, jako např. různé druhy hvězdokup. Nejjasnějším objektem je však bezesporu obří plynná planeta Jupiter v souhvězdí Panny.)

18. 5. (D) Jak fungují různé typy motorů?
  (Další přednáška na letošní téma Svět, člověk a technika v pohybu se zaměří na různé typy motorů a principy jejich činnosti. Zájemci se mj. dozvědí, který typ se využívá na kosmických sondách?)

25. 5. (D) O obězích nebeských sfér
  (Revoluční pohled na oběžný pohyb planet vylíčil polský astronom Mikuláš Koperník před 475 lety ve svém nejvýznamnějším díle, jehož výtisk dostal do ruky až na smrtelné posteli.)

1. 6. Jak kličkují sondy mezi planetami?
  (Planety můžeme navštívit jednak pomocí dalekohledů – např. Venuši a Jupiter na jasné večerní obloze či Mars a Saturn v pozdějších hodinách, jednak prostřednicvím kosmických sond. Popíšeme cestu sond vesmírem, využívající tzv. kosmický prak a mnohdy připomínající jakýsi billiard.)

8. 6. Člověk a robot v pohybu
  (Další z letošního cyklu přednášek na téma pohyb se zaměří na lidské tělo a končetiny a nejdůležitější principy s cílem postavit robota s podobnými pohyby.)

15. 6. Ženy ve vesmíru
  (V jistém období byly preferovány ženy coby astronautky namísto mužů. Připomeneme důvody těchto diskusí i první a současné ženy ve vesmíru.)

22. 6. (D)
  Pohyb Slunce po obloze (Výklad s počítačovou projekcí nám přiblíží zdánlivý pohyb Slunce po obloze, který názorně ukážeme také na překrásných historických pomůckách – např. na armilární sféře či astrolábu orloje.)

28. 6. Věda v ulicích
  (8. ročník na téma Svět, člověk a technika v pohybu proběhne opět kolem pomníku J. A. Komenského v parku Výstaviště ve čtvrtek 28. 6. 2018 v době 9–12:30 h. Program šesti stánků a rezervační systém pro školní třídy na webu hvezdarnamb.cz.)

29. 6. (O) O letních a padajících hvězdách
  (V přednášce zájemcům vysvětlíme rozdíl mezi létavicemi neboli meteorickými roji, jako jsou třeba Perseidy v létě, a tzv. bolidy, mimořádně jasnými meteory. Které z nich mohou doletět až na zemský povrch a způsobit katastrofu, jakou byla např. tunguská událost před 100 lety?)

 

Vysvětlivky k pozorování Měsíce:
(D) … v týdnu je vidět srpek Měsíce (nejvhodnější doba k pozorování kráterů)                  
(O) … Měsíc poblíž úplňku (pozorování celého povrchu s krátery, avšak bez plastičnosti)

Poslední aktualizace: 26. května 2018.

Poznámka: Může se Vám zobrazovat uložená starší stránka.
Doporučujeme použít tlačítko Obnovit/Aktualizovat/Znovu načíst stránku apod. ve Vašem prohlížeči.
[CNW:Counter]